Říká se to často: „Vystup z komfortní zóny.“ Zní to jako jednoduchá rada, možná už trochu otřepaná. Ale právě tam – v prostoru lehkého nepohodlí, nejistoty a zrychleného tepu – se často odehrávají ty nejzásadnější okamžiky v našem životě.
A i když to není vždy příjemné, většina lidí později říká: stálo to za to.
Co je vlastně komfortní zóna?
Je to stav, ve kterém se cítíme bezpečně. Děláme věci, které známe. Víme, co očekávat. Nemusíme se bát odmítnutí, trapasu, selhání.
Z hlediska psychologie je to místo klidu – ale dlouhodobě může vést ke stagnaci, frustraci nebo ztrátě motivace. Mozek má rád rutinu, ale duše se potřebuje rozvíjet.
Proč je opuštění komfortu nepříjemné – ale zdravé
Když uděláme něco nového, tělo reaguje podobně jako na stres: napětí, nervozita, vnitřní odpor. Ale přínos poznáme hned po překonání – přichází pocit lehkosti, radosti, někdy až euforie.
Psychologové mluví o tzv. zóně učení – prostoru, kde se tělo i mysl adaptují, budují nové spoje, rozšiřují kapacitu. A tam se dostaneme jen tehdy, když uděláme krok mimo známé.
Jak poznáte, že jste vystoupili mimo svoji zónu?
- Máte motýly v břiše
- Vnitřní hlas říká „tohle je bláznovství“, ale něco ve vás chce pokračovat
- I malý krok (např. oslovit někoho, vyjádřit názor, přihlásit se do kurzu) vás nabíjí novou energií
Od malých výzev k velkým
Nemusíte rovnou skákat z útesu. Ačkoliv i to má své místo – někteří lidé zažívají svou velkou výzvu například při tandemovém seskoku nebo skydivingu, kdy se strach promění v neskutečný pocit svobody. Ale i malé výstupy mají ohromnou sílu:
- Říct si o zvýšení platu
- Přijmout pozvání, i když se vám nechce
- Přestat se omlouvat za své potřeby
- Jít na veřejnost s tím, co tvoříte
- Zapsat se do kurzu, o kterém dlouho sníte
Co vám to přinese?
- Sebevědomí z překonání svých limitů
- Nové příležitosti a kontakty, které by vás jinak minuly
- Osobní růst, který se promítne i do zdraví, vztahů a práce
- A často i pocit, že jste se znovu „setkali“ sami se sebou
Komfortní zóna není špatná. Je důležitá pro odpočinek a stabilitu. Ale pokud v ní zůstaneme příliš dlouho, život nám začne unikat mezi prsty. Vystoupení bolí – ale zároveň otevírá dveře, které jinak zůstanou zavřené.
Ať už půjde o důležitý rozhovor nebo skok z letadla, odvaha není o velikosti činu. Je o rozhodnutí důvěřovat sobě – i když se třesete.
